Křen

Křen
Křen léčí infekce, kašel i rýmu
Výrazná štiplavá chuť a vůně na něj prozradí, že je to rostlina s neobyčejně velkou silou.. dříve se přidával do kadidel na vymítání ďábla.. za to my s ním dnes umíme vyhánět mnohé nepříjemné nemoci..
Není tak běžně známé, že křen selský původně pochází z jižních oblastí Ruska. Je totiž tak houževnatý, že se dokázal rozšířit po téměř celé severní polokouli. U nás ho najdeme planě růst hlavně na místech s výživnou a vlhčí půdou, a to nejčastěji ve větších skupinách, což je způsobeno jeho efektivní schopností rozmnožovat se kořeny.
Křen byl lidovým léčitelstvím už v dávné minulosti velmi často užíván pro léčbu kašle a rýmy. Protože jeho aroma je vážně ostré, a tím jeho konzumace pro mnohé nelehká či nepříjemná, můžeme jeho palčivost zmírnit, a to například zamícháním do vhodného pokrmu, např. pomazánky. Klasický starý recept na jeho užití v době nemoci říká, že je nejlepší ho nastrouhat a smíchat s medem. Užívat bychom pak měli 3x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme.
Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

Jak pěstovat a sklízet křen?

Pokud se rozhodneme křen pěstovat, postačí, když kdekoli v přírodě vykopneme kus jeho kořene s několika očky. Ten pak zasadíme na vhodné místo a zaléváme. Úspěšnost takového způsobu rozmnožování křenu je opravdu velká. Naopak po několika letech by se mohlo stát, že se nám nekontrolovatelně rozroste po zahradě. Proto je dobré jednou za čas preventivně vykopnout několik rostlin i s celým kořenem a udržet ho tak pod kontrolou.
Kořeň křenu sklízíme dle potřeby během roku, nejlépe na podzim. Můžeme ho uskladnit ve sklepě nebo v jiné chladné místnosti, podobně jako mrkev - zasypáním vrstvou písku, dlouho nám výdrží i v lednici, časem však ztrácí na své síle.

Křen jako lék proti infekčním onemocněním

křen má posilující účinek na naši obranyschopnost. To je dáno jak obsahem důležitých živin, tak jeho antibiotickým účinkem - křen dokáže v našem těle účinně eliminovat infekce. Je proto výborným doplňkem léčby např. nachlazení, angíny a chřipky, ale dokáže ničit i některé původce onemocnění i v našem zažívacím traktu.

Křen proti kašli a rýmě

V případě nemocí spojených s kašlem a rýmou nám ale křen prokáže ještě jednu skvělou službu. Jeho obsahované silice mají tu úžasnou vlastnost, že rozpouštějí usazený sekret na sliznicích dýchacích cest - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách. Tento účinek pocítíme už při jeho krájení či strouhání, projevuje se typickým slzením, stejně jako u cibule.

Jaké jsou další účinky křenu?

Křen se doporučuje také jako močopudný prostředek při zadržování tekutin v těle - vodnatelnosti.
Dříve se z jeho listů vyráběly obklady - tzv. křenové placky - které se přikládaly na klouby postižené revma a na ztuhlé a bolavé svaly. V těchto případech ulevoval od bolesti a uvolňoval ztuhlé tkáně, působil ale též protizánětlivě, hlavně v případě artrózy.

Křen v kuchyni

Strouhaný křen s jablky (nebo bez) je u nás asi neodmyslitelně spojený s klasickou českou zabijačkou - je tradiční pochutinou k ovaru. Hodí se ale i k rybám a hovězímu masu, velkou oblibu u nás má také křenová omáčka. Díky pronikavé chuti a vůni se nejčastěji používá na výrobu hořčice, dresingů a pomazánek. Připravit si z něj lze i křenový ocet - naložením několika plátků čerstvého kořene do vinného nebo jablečného octa. Ten pak můžeme používat jako dochucovadlo i jako lék.
Mladé listy křenu selského se dají na drobno nakrájené přidávat v menším množství do zeleninového salátu, který zároveň i příjemně okoření.
Co křenový kořen obsahuje
V křenu najdeme silici, vitamín C, enzymy, látky ničící bakterie, sacharidy a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.
Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně
Dříve: Křen byl znám dříve jako léčivka, ne jako potravina. Doporučoval se na zvýšení močení a proti bolestem zad.
Dnes:Křenový kořen lze použít vnitřně i zevně.
Vnitřně:Křen působí v těle velmi různorodě. Zvyšuje tvorbu moči, což označujeme jako močopudný účinek. Má také schopnost usnadňovat odkašlávání a uvolňovat hlen, což se využívá při zánětech dýchacích cest. Povzbuzuje činnost žaludku a střev, zvyšuje produkci trávicích šťáv. Normalizuje střevní mikroflóru. Celkově působí zlepšení látkové přeměny. Zanedbatelný není ani obsah vitamínu C. S výhodou jej v malých dávkách použijeme také v období nabírání nových sil po nemoci (rekonvalescence).
Léčivé je rovněž vdechování „ostrých“ prchavých látek, které se uvolňují při zpracovávání křenového kořene. Tyto výpary povzbuzují sliznici dýchacích cest, zlepšují vykašlávání a mají antibakteriální účinek.
Zevně: Křenové placky zlepšují prokrvení, tím zmírňují bolest a přikládají se na bolavé klouby.
Na co si dát pozor
Křen může ve velkých dávkách působit dráždivě, proto ho používáme pouze v malém množství. U citlivých lidí působí velmi dráždivě také na pokožku, v extrémních případech může dojít až k tvorbě puchýřů
Křen jako pochoutka i lék: tipy a recepty
Revma křenem léčili již staří Římané. Námořníci si ho brali na dlouhé plavby jako lék proti kurdějím – vitaminu C obsahuje stejné množství, jako čerstvé citrusy. Působí antibioticky, posiluje a pročišťuje, optimalizuje trávení. A navíc dokáže mnoha pokrmům přidat jedinečnou chuť.
Křen má své dávné kořeny v jihovýchodní Evropě, ale je u nás prastarou kulturní rostlinou. Má významné využití kulinářské i zdravotní – v dlouhých zimách byl vždy cenným zdrojem vitamínů, a ani když je dnes zelenina k dostání celoročně, křen svůj význam neztrácí. Je piknatní zeleninou, která má zároveň významné léčivé schopnosti. Rozhodně se vyplatí jej používat v kuchyni!
Křen: lék, který dává země
100 g křenu obsahuje až 100 mg vitaminu C, což je přinejmenším stejně vysoký obsah jako u pomerančů a citronů. Kromě toho obsahuje vitaminy ze skupiny B a minerální soli (draslík, fosfor, vápník, železo).
Ale nejen kvůli vitaminům je i v dnešní době čerstvý kořen křenu vyhledávanou potravinou.
• Díky přítomnosti silic s příměsí síry má močopudné, organismus povzbuzující a pročišťující účinky.
• Dále usnadňuje trávení a ozdravuje střevní mikrofloru. Je proto více než dobré, dobré, že křen se i svou chutí skvěle hodí k tučnějšímu masu a je důležitou součástí zabíjaček.
Sirup pomáhá při nachlazení
Při strouhání a drcení křenu se uvolňují látky s antibiotickým působením – proto je skvělou přírodní medicínou i lžička čerstvého křenu.
Křenový sirup je podáván při chřipce, bronchitidě a kašli, neboť uvolňuje hlen. Sirup z čerstvého křenu se připravuje jednoduše: nastrouhaný či na kolečka nakrájený se prosype cukrem a již za několik hodin pustí léčivou šťávu.
Pozor však na to, že dlouhodobé užívání velkého množství křenu vhodné není. Může pak dráždit ledviny i žaludek (proto není vhodný ani při žaludečních vředech).
Křenový obklad proti revmatismu
Křen přiložený jako obklad prohřeje kůži, proto se zevně přikládá hlavně při revmatismu, ztuhlosti svalů, ischiasu, ale i na otoky a omrzliny. Dřívě se běžně používaly tzv. křenové placky.
• Připravovaly se z jednoho dílu nastrouhaného křenu, pěti dílů mouky a jednoho dílu tuku.
• Placka přiložená na čtvrt až půl hodiny na postižené místo, způsobila, že se tkáň silně prokrvila a bolesti ustoupily.
• Citlivou kůži však křen může popálit! Je třeba reakci předem vyzkoušet na malém kousku pokožky.
• Místo tuku můžeme také použít ocet a křenovou placku před přiložením obalit látkou – působení na kůži je pak jemnější.
Křen jako lahodná a zdravá příloha k masu, sýrům, i vejcím
Zmínky o kuchyňském využití křenu se datují již ze 12. století. Nejznámější je bílá křenová omáčka k hovězímu a k uzenému masu. Dříve se připravovala i slavnostní křenová omáčka se smetanou, rozinkami a mandlemi.
K uzeninám a ovarům je velmi oblíbený jablečný křen.
Křenem se také ochucuje i hořčice a majonéza, přidává se k nakládaným okurkám nebo červené řepě.
Labužníci doporučují strouhaný křen k tvrdým sýrům, rybám, ale zejména k vejcím natvrdo a zakápnou jej rozpuštěným máslem.
Recepty z křenu
Křenová omáčka
1. V kastrolu rozpustíme 50 g másla.
2. Zasypeme je 2 lžícemi hladké mouky a uděláme světlou jíšku.
3. Jíšku zalijeme 1/4 l hovězího vývaru a 1/4 l mléka.
4. Omáčku osolíme, přidáme špetku bílého pepře a za stálého míchání provaříme.
5. Až na samý závěr vmícháme čtyři lžíce strouhaného křenu.
6. K drůbežímu masu omáčku ještě ochutíme citronem.
Jablečný křen
1. Jeden velký kořen křenu oloupeme, nastrouháme, v misce zasypeme centimetrovou vrstvou krystalového cukru a přikryjeme.
2. Litr vody smícháme s 1/2 dl octa.
3. Šest kyselejších jablek oloupeme, nastrouháme na hrubém struhadle a okamžitě ponoříme do roztoku.
4. Křen s cukrem zalijeme vroucí vodou tak, aby vzniklo „bahýnko“ a opět přikryjeme.
5. Slijeme vodu z jablek, která poté vmícháme do křenu, přidáme lžičku soli a půl lžičky pepře, promícháme a plníme do skleniček.
Pro okamžitou spotřebu však můžeme zvolit i jednodušší postup: stačí smíchat nadrobno nastrouhaný křen s rovněž nastrouhanými, šťavnatými a kyselejším jablky, a lahodná a zároveň pikantní pasta je hotová.
Jak využít křen pro zdraví
Křen je nepostradatelný v kuchyni, ale své uplatnění odedávna nachází i v domácí lékárně. Jak získat a nejlépe využít sílu tohoto běžného a zároveň zázračného kořene? Připravte si křenový med, ocet, placku, macerát…
Zázračný křen
Tepelnou úpravou křen ztrácí účinky, proto jej užíváme čerstvý.
Ve středověké Evropě se používal k čištění krve, k vyhánění močových kamenů z těla, proti vodnatelnosti, dně, žaludečním křečím, revmatismu, kašli či kurdějím. Moderní studie doložily, že v řadě případů se naši předci nemýlili, neboť křen obsahuje mnoho látek účinných proti zmíněným neduhům.
• Křenový kořen má vysoký obsah vitaminu C.
• Obsahuje látky, které mají silně antiseptické účinky.
• Podporuje trávení a metabolismus.
• Působí jako přírodní tonikum i diuretikum.
Křenový ocet
Pomáhá při bolestech hlavy, zánětech nervů a neuralgii.
• Nastrouhaný křen zalijeme octem tak, aby hladina sahala 2 cm nad vrstvu křenu.
• Nádobu na osm dní ponecháme při pokojové teplotě, poté obsah prolisujeme.
• Křenovým octem potíráme bolestivá místa.
Křenový med
Nastrouhaný křen smícháme s medem v poměru 1:1.
Užíváme při nachlazení proti kašli, rýmě i chřipce − stačí tři lžičky denně.
Křenová placka
• Nastrouhaný křen rozprostřeme na čisté plátýnko a překryjeme jej gázou.
• Křenovou placku přikládáme na bolestivá, revmatisme postižená místa.
• Při kašli placku pokládáme na hruď − nejlépe před spaním.
Pozor na to, že křen může podráždit citlivou pokožku – její stav průběžně kontrolujeme. Mírného zčervenání, jehož příčinou je prokrvení pokožky, se však obávat nemusíme.
Křenová šťáva
• Křen nakrájíme na kolečka, která rozložíme na sítko a posypeme cukrem.
• Křenovou šťávu, kterou cukr z kořene vytáhne, shromažďujeme v hrníčku pod sítkem.
• Užíváme jednu lžičku třikrát denně.
Křenový macerát
Tento lektvar je je výborným prostředkem proti únavě.
• 75 g křenu nakrájíme na kolečka, zalijeme je 0,5 l červeného vína a vše necháme dva až tři dny odstát.
• Obsah nádoby alespoň dvakrát denně protřepeme.
• Macerát slijeme a při únavě užíváme po lžičkách.